Výměnná odborná praxe

Školní rok 2016/2017

Souvislá odborná praxe žáků ve Weidenu 9. 10. 2016 – 16. 10. 2016 a v Jugendbildungsstätte ve Waldmünchenu 16. 10. 2016 – 30. 10. 2016 za podpory Tandemu a programu Freiwilige Berufliche Praktika / Program podpory odborných praxí

Vysílání žáků na odborné praxe do Německa je naším dlouhodobým projektem. Organizování zahraničních praxí je administrativně velmi náročné, a proto jsme velmi rádi, že na podzim tohoto školního roku se nám podařilo vyslat na zahraniční praxi hned dvě skupiny žáků.

První skupinu tvořilo šest žáků třetích a čtvrtých ročníků. Byli to Adéla Kepková 4. A, Marie Kotrbová 4. A, Viktoria Györgyová 4. A, Ondřej Stolz 4. E, Jakub Žák 3. E a Ta Minh Hoang 3. E. Tito žáci absolvovali svou zahraniční praxi ve Weidenu a v Altenstadt an der Waldnaab. Jejich pracoviště byla velmi různorodá. Jednalo se o IT firmy SITLog a Bizteam Systemhaus se sídlem v Altenstadt a Volkshochschule, Arbeitsagentur či reklamní agenturu PRO WEIDEN ve Weidenu. Koordinátorem praxí na německé straně je naše partnerská škola Europa-Berufsschule a kontaktní osobou pro naši zahraniční praxi je Andrea Hielscher, odborná poradkyně pro výuku cizích jazyků a učitelka angličtiny, francouzštiny a češtiny.

Druhou skupinu tvořili dva žáci 4. F - Tomáš Trnka a Tomáš Homola, kteří svou praxi absolvovali v JUBI ve Waldmünchenu. Jugendbildungsstätte ve Waldmünchenu je naším dlouholetým partnerem v organizování zahraničních praxí. Tímto vzdělávacím zařízením prošla již celá řada našich žáků studujících obor informační technologie se zaměřením na sítě či programování. Kontaktní osobou v JUBI a zároveň nadřízeným pro praktikanty je Igor Otto Singer, administrátor a správce IT.

O zážitcích, názorech a doporučeních našich praktikantů se můžete dočíst v přiložených zprávách (jde o zkrácené verze), které musí účastníci sepsat vždy po absolvování praxe a jsou nedílnou součástí všech dokumentů a formulářů, které je nutné před praxí, během ní a po jejím ukončení odevzdat organizaci Tandem, jež praxe finančně podporuje. Díky programu podpory odborných praxí mají žáci hrazeno ubytování, stravování, jízdenky a pojištění a mají zajištěno pracoviště, kde svou praxi vykonávají.

Zaujaly vás tyto informace? Chcete se dovědět více podrobností? Uvažujete o možnosti přihlásit se na zahraniční praxi? Neváhejte, ptejte se a hlaste se! Koordinátorkou zahraničních praxí a kontaktní osobou je Mgr. Leona Jiránková.

Viktorie Györgyová, 4. A

Když jsem o praxi slyšela, neměla jsem odvahu se přihlásit a praxí se zúčastnit. Ale když mi to paní učitelka přiblížila a vysvětlila, že z toho můžu získat obrovské zkušenosti, neváhala jsem. Mým cílem bylo získat zkušenosti, zlepšit si moje německé znalosti, poznat blíže jinou kulturu, a také odbourat strach mluvit s lidmi v německém jazyce. Moje pracoviště bylo v reklamní agentuře PRO WEIDEN. Můj pracovní den trval od 8.00 do 17.00 h na stejném pracovišti. Mým úkolem bylo překládat německé články do českého jazyka. Ty pak vyšly v letácích či na webovkách. Poté jsem roznášela tyto letáky a plakáty k obchodním parterům do různých obchodů či firem. Touto cestou jsem vlastně také měla možnost poznat, s kým vším tato reklamní agentura spolupracuje. Praxe mi přinesla hodně, mluvit takto německy 14 dní byla pro mě premiéra, a velice přínosná. Také jsem poznala plno nových lidí, zažila něco jiného a odpočinula si od stereotypu. Určitě se budu německému jazyku věnovat dál, protože nepochybuji o tom, že se mi to v budoucnu bude skvěle hodit, ať už v Německu nebo zde v Čechách.

Adéla Kepková, 4. A

Během své praxe jsem chtěla poznat, jak to chodí v německých firmách a jak vypadá spolupráce u nich v kancelářích. Chtěla jsem se zlepšit ve výslovnosti a stavění vět v němčině. Měla jsem praxi v kanceláři Volkshochschule. Pracovala jsem od 8 do 12 hodin a následně od 13 do 16 hodin. Mým úkolem bylo sestavit návrh na nové webové stránky jejich školy. Musela jsem projít webové stránky jiných škol, které nabízí podobné kurzy a vypsat, co mě na jejich stránkách jako cizinku, která se teprve učí němčinu, zaujalo. Sepisovala jsem taky vlastní návrhy a nápady, co by mohly takové stránky obsahovat a jak by mohly vypadat, aby se v nich i cizinec s malou znalostí NJ orientoval. Také jsem pomáhala s různou kancelářskou prací. Každý den jsem nedělala na stejném místě. Odpoledne po pauze, jsem byla dvakrát na kurzu němčiny pro uprchlíky nebo na kurzu němčiny pro občany EU, moc mě to bavilo. Všichni byli moc milí, a když jsem nerozuměla, vždy mi to zopakovali. S mladými lidmi jsme se seznámili už minulý rok, a letos jsme s nimi byli na kávě. Většinou si rozumíme. Paní Hilscher k nám byla moc milá, mluvila na nás německy, a když jsme nerozuměli a začali mluvit česky, tak se jí to nelíbilo. Myslím, že v Německu jsou lidé milejší než tady v ČR. V budoucnu bych se chtěla dobře naučit německy a následně tam i pracovat.

Marie Kotrbová, 4. A

O možnosti praxí v zahraničí jsem se dozvěděla ve škole od učitelů a žáků, kteří praxi již absolvovali. Během praxe jsem chtěla poznat chod firmy, moc velké cíle ani představy jsem neměla, protože jsem měla obavu z německého jazyka, doufala jsem, že alespoň odbourám strach mluvit s lidmi německy. Můj pracovní den začal v 8 hodin na Úřadě práce v oddělení Welcome-Centra. Ráno jsem musela vyhodnotit anketu k tématu Willkommskultur a udělat k ní grafy v Excelu. Moji další prací bylo k 80 pozvánkám zkopírovat správné adresy do německých a českých pozvánek, dále jsem musela ještě k pozvánkám dodat text v německém a českém jazyce (z NJ jsem musel pozvánku přeložit do českého jazyka). A mojí poslední prací bylo vytvořit jmenovky pro pódiovou diskuzi a v 16:00 jsem odcházela domů. Všechny tyto úkoly se týkaly oslavy jednoho roku od otevření Welcome-Centra. Každý den jsem byla na jiném pracovišti s jinými lidmi, většinou jsem denně prošla 3 oddělení Agentury für Arbeit, poznala jsem celý chod Agentury i jejich program. Všichni byli milí a shovívaví, když jsem nerozuměla, použili jiná slova. S paní Gruber, u které jsme bydlely, jsme měly dobrý vztah, někdy jsme společně večeřely, dokonce nás 2x vzala na večeři do města. Každý den jsme si minimálně 20 minut povídaly a někdy i s jejím manželem. Vždy nám ve všem vyšli vstříc a se vším nám pomohli. Osobně pro mě největším obohacením bylo, že jsem 14 dní slyšela německý jazyk a zjistila jsem, jaký systém mají v Německu na Úřadě práce. Dalším překvapením pro mě bylo, že všichni lidé byli hrozně milí.

Ondřej Stolz, 4. E

Po příjezdu na praxi nás s ubytováním, pracovištěm a partnerskou školou seznámili paní učitelky Frau Hielscher a paní Jiránková. Pondělí: vstávám jako každý den v 6:30. Jdu na snídani, která je pořádána formou švédských stolů. Po snídani odjíždím do práce v 7:15 na kole do 7 km vzdáleného Altenstadtu. Přijíždím v 7:45, tak abych se stihl ještě podívat na emaily a osobní věci. Začátek pracovní doby je v 8:00. Každé pondělí je velká porada, na které se schází celá firma, a probírají se věci, které jsou hotové, které se musí dodělat a rozdávají se nové úkoly. Já dopoledne stavím nové servery do USA a Kanady. Přibližně kolem 9:15 přijíždí k firmě pojízdné řeznictví, kde je možné koupit sekanou v housce, hamburger nebo klobásy s houskou. V tu dobu se zastavuje práce v celé firmě a všichni si jdou něco koupit. Mezi 12 a 13 hodinou je volno na oběd. Já jedu na kole do rodinného řeznictví na velmi výborný karbanátek.

Jakub Žák, 3. E

Informace o praxi jsem objevil na webových stránkách naší školy. Očekával jsem, že budu mít menší komunikační problémy, jelikož němčinu se neučím dlouho. Teď začínám třetí rok. Ale zjistil jsem, že to není až taková katastrofa. Většině konverzacím jsem bez větších problémů rozuměl. Chtěl jsem poznat Německo, jelikož jsem tam nikdy delší dobu nestrávil. Také jsem chtěl vedět jak funguje samotná firma, a hlavně jak uplatňím své znalosti v praxi. Když jsme přijeli do Almesbachu, tak nás uvítala Frau Bauer. Ukázala nám celý objekt. Kde je jídelna a kdy budou snídaně a večeře. Kam máme dávat kola. Nezapomněla i na počítačovou učebnu a ostatní prostory. Pak jsme jeli projet naši cestu do firmy. Následující dva dny byla jazyková animace. Pro někoho jako jsem já byla nejspíše hodně přínosná. Líbila se mi ta část, kde jsme probrali slovíčka, se kterými se určitě setkáme. Hry byly hodně zábavné. Nejzajímavější byla setkání se studenty. Hlavně ta část s azylanty, ze začátku jsme se styděli. Poté jsme zjistili, že se není čeho bát. Opravdu to byla zábava. Nesmím zapomenout na paní Hielscherovou, která byla velice ochotná a byla vždy k dispozici. Poskytla nám mnoho cenných informačních materiálů. Ráno jsme se dosyta nasnídali v místní jídelně. Poté jsem vyrazil na kole do firmy. Když jsem vcházel do firmy, tak jsem musel zvonit a říkat tuto krásnou větu: „Morgen, Ich bin der Praktikant.“ Někdy jsem proklouznul dovnitř, aniž by to bylo zapotřebí… Někdo mi podržel dveře. Má odpověď byla: „Danke schön.“ Pozdravil jsem všechny lidi na chodbách a kolegy v mé kanceláři: „Morgen.“ Pracoval jsem od 7:30 do 12:00. Pak byla půlhodinová pauza na oběd. Znovu jsme začali ve 13:00 a skončili jsme v 16:30. Díky tomu jsme mohli v pátek končit ve 14:30. Úkoly byly klasické programátorské záležitosti. Vytvářel jsem tyto programy: bubblesort, kalkulačku pomocí GUI, quicksort a rekurzivní algoritmus, který udělá optimální součet čísel ze zadaného pole. Nesmím zapomenout na analýzu síťové komunikace ve Wiresharku. Tvořil jsem rozsáhlý dokument, jak filtrovat packety a jak funguje TCP komunikace. Vždy jsem pracoval u svého notebooku. Mohl jsem si odskočit na záchod nebo do „Teeküche“. Odchod z kanceláře končil s klasickým „Tschüss!“. Ostatní zaměstnanci se loučili s bavorským „Servus!“. Občas jsme se s Alexandrem přesunuli do vedlejšího konferenčního sálu, kde mi ukazoval mnoho interních aplikací a jak funguje automatizace celého skladu. Provoz skladu od objednávky až po naložení balíků do kamionu. Naučil jsem se mnoho praktických věcí, co se týká programování, jelikož ve škole jsme to brali jen tak okrajově a moje zaměření ve škole je sítě. Aby kód byl co nejvíce efektivní a trval co nejmenší dobu, každá milisekunda se počítá. Poté jsem se naučil, jak pracoval se soubory, jak získám data ze souboru, a naopak jakým způsobem vypíšu data do souboru. Pak jsem objevil, jak vytvářet GUI v Javě. To beru jako velice přínosné do budoucna, kdybych chtěl programovat, tak už mám slušný základ, se kterým se dá pracovat. Co se týká mé budoucnosti, klidně bych v Německu i pracoval, ale musím vypilovat moje jazykové schopnosti. Původně jsem myslel, že němci jsou sobečtí a arogantní. Zjistil jsem, že to není úplně pravda. Všichni byli milí.

Ta Minh Hoang, 3. E

O nabídce praxe jsem se dověděl díky mé škole. Už v prvním ročníku jsem o to měl zájem. Mým cílem bylo pracovat na něčem praktickém a opustit trochu teoretického učiva. Také jsem chtěl zjistit, jak jsem na tom s němčinou. Očekával jsem složitou práci, ale naštěstí jsem tomu všemu rozuměl a hlavní práci do konce praxe dokončil. Každý den, kromě soboty a neděle jsem pracoval na stejném místě, sem tam jsem se přesouval z kanceláře do počítačové učebny, ale budova byla stejná. Každé ráno jsme dostali práci ohledně tvorby webové stránky, to jsme dokončili a vrhli jsme se na další a další atd. Pracovali jsme od 8:00 do 12:00, pak hodinka pauzy na oběd, a pak zase od 13:00 do 16:00, poté jsem jel zpátky na internát. Už ve druhém ročníku jsem se seznámil se 2 dívčinami, které v Plzni taky pracovaly jako praktikantky, tak jsem byl rád, že jsme se zase setkali. Pomáhaly s věcmi, kterým jsem nerozuměl (např. zprovoznění SIM karty). Sem tam jsme se potkávali ve studentské kavárně a tam jsme si povídali. V průběhu praxe jsem poznal také pár cizinců, kteří se snaží naučit se němčinu a zaintegrovat se v Německu. Do budoucna budu vědět, že u mě jazyková bariéra nebude problémem, jelikož jsem na praxi téměř všemu rozuměl.

 

Školní rok 2015/2016

Výměnná odborná praxe v Německu jaro 2016

Obor: 18 – 20 – M/01 Informační technologie

Místo a datum praxe: Jugendbildungsstätte, Waldmünchen 17. 4. – 1. 5. 2016

I na jaře v letošním školním roce se podařilo s podporou organizace TANDEM Plzeň a jejich „Programu podpory odborných praxí“ vyslat na zahraniční praxi další 3 žáky do Jugendbildungsstätte ve Waldmünchenu. Byli to Václav Brunner, Dmytro Liakhovych a Ondřej Stolz v termínu 17. 4. 2016 – 1. 5. 2016. Průvodcem a nadřízeným, který s našimi praktikanty pracuje již několik let, je pan Otto Singer. První den probíhá vždy ve znamení jazykové animace. Jazyková animace slouží k prolomení jazykových bariér, k rozvázání jazyka a k rozšíření odborné slovní zásoby, kterou praktikanti v průběhu svého pobytu budou potřebovat. Součástí animace je i prohlídka Jugendbildungsstätte a seznámení se s místy a náplní praxe. Díky programu podpory odborných praxí mají žáci pobývající na praxi hrazeno ubytování, stravování a pojištění a mají zajištěno pracoviště, kde svou praxi vykonávají. 

 

Zprávy praktikantů ze zahraniční praxe v JUBI Waldmünchen 17. 4. – 1. 5. 2016

Stolz Ondřej

Jeden typický pracovní den během praxe: průběh, tvé úkoly, pracoval jsi každý den na stejném místě?

Po snídani jsme se každý den sešli s panem Singrem na jeho pracovišti v 8:00. Zeptal se nás, co jsme dělali předešlý den. Mým největším úkolem bylo vytváření grafického náhledu internetové sítě Jugendbildungsstätte. Tato práce probíhala v grafickém editoru. V průběhu dne pan Singer za náma chodil s problémy, které řešil a vysvětloval nám, jak daný problém řešit. Mezi problémy patřil např. špatné přidělování IP adres nebo oprava „nefungujícího“ notebooku, kde nakonec byl rozbitý nabíjecí adaptér. U toho problému jsme nakonec došli i k rozebrání špatného adaptéru a vysvětlení napětí, proudu a výkonu, usměrňování proudu a funkci trafa.

Na oběd jsme chodili většinou kolem 12:20 a konec pracovní doby byl v 16:00. Pokud jsme však chtěli, mohli jsme pracovat i večer, a tak jsme například jeden den přepojovali internetový přístup a další den přesouvali datové servery do nové serverové místnosti – činnosti, které nelze v běžné pracovní době dělat.

Brunner Václav

Náš pracovní den začínal pokaždé v 8:00 rekapitulací činností, které jsme dělali předchozí den v němčině, abychom se rozmluvili. Poté jsme pokračovali buď v rozdělané práci, nebo se zabývali něčím aktuálním, co bylo třeba vyřešit. Úkoly byly velmi různorodé, např. třídění kabelů, výměna hardwarových komponentů v počítačích i v serveru, repasování PC, oprava tiskáren, montáž serverové skříně, konfigurace sítě, letování a oprava zdroje atd. Za celou praxi jsme pracovali s mnoha různými věcmi, takže práce nebyla nikdy stereotypní.

Další činnosti během praxe

Další činnosti se odvíjely od toho, co bylo třeba na budovách JUBI udělat nebo opravit. Byli jsme např. na ubytovně pro mladistvé migranty registrovat do sítě mobily některých migrantů, řešili jsme problém s připojením k internetu některých uživatelů po delším výpadku el.proudu nebo opravovali síťovou tiskárnu na místní škole atd.

Liakhovych Dmytro

Jeden typický pracovní den během praxe: průběh, tvé úkoly, pracoval jsi každý den na stejném místě?

V 8 hodin jsem vstával, šel jsem se nasnídat, po snídani jsem šel do dílny, v které jsme se každý den scházeli, tam jsme dostali úkoly na celý den. První práce v dílně byla ta, že jsme museli uklidit ve skříni, kde se nacházeli PC komponenty a příslušenství. Potom jsme ty věci měli vyzkoušet, jestli fungují nebo nefungují. Ty, které nefungovaly, jsme rozebrali, a snažili se přijít na to, proč nejdou, a ty co fungovali, jsme měli roztřídit podle nových a podle starých a ty jsme pak skládali do skříně. Ve 12 jsme měli přestávku na oběd a práci jsme končili ve 4h. Průběhem dne každý z nás dostával jinou práci mimo naší dílnu nebo dokonce mimo hlavní budovu. Měli jsme i jeden zvláštní úkol, šli jsme do jedné budovy ve městě, která vypadala jako restaurace a tam jsme museli vyzkoušet všechny zásuvky a měřili jsme rychlost Wi-Fi a zapisovali jsme to na papír, také jsme zapisovali zásuvky, jestli fungují, a ty které nešly, jsme museli označit na papír. Jeden den jsme šli za jedním studentem, kterému nešel zvuk ve stolním počítači tak našim úkolem bylo připojit a zprovoznit zvukovou kartu.

Další činnosti během praxe

Ve volném čase jsme hráli ping-pong, basketbal, a procházeli jsme se ve městě. Měli jsme možnost prohlídnout si město a obchody. Chodily jsme na pizzu do kaváren a obchodů a byli jsme se podívat na jezero.

Výměnná odborná praxe v Německu 8. – 21. 11. 2015

Jméno a příjmení: Jan Klán

Obor: 18-20-M/01 Informační technologie

Místo a datum praxe: Jugendbildungsstätte, Waldmünchen 8. – 21. 11. 2015  

1. Jaké byly tvé cíle a očekávání?

Ani nevím. Moc cílů jsem neměl. Spíš jsem se obával; že nebudu rozumět, že to bude trapné, že budu v nepříjemném cizím prostředí, že budu muset rozmlouvat s mnoha cizími lidmi apod. Ve finále jsem alespoň doufal, že se mi trochu odbourá strach z komunikace v cizím jazyce a že uvidím, jak to chodí jinde (v jiné firmě).

2. Popiš jeden typický pracovní den: průběh, tvé úkoly. Byly všechny dny stejné na jednom místě?

„Guten Morgen, was noch habt ihr gestern gemacht?“ Budu se opakovat s ostatními, ale pan Singer je tímto typický. Pokaždé se snaží navázat ranní konverzaci na téma, co jsme včera po pracovní době či na jejím konci dělali. Pak jsme se ihned vrhli do práce. Buďto jsme pokračovali v rozdělané práci z minulého dne nebo jsme dostali zadání nové.

Spektrum úkolů bylo opravdu široké a toho si velice cením! Od rozmotávání a třídění kabelů a výměnu větráčků v serverovně přes instalaci a čištění hardwaru počítače i notebooku, rozebírání pevného disku, instalaci softwaru – operačního systému a aplikací, uživatelskou podporu a konfiguraci Windows, instalaci a nastavení síťových zařízení – multifunkční access point až po letování drátků v PoE adaptéru. Samozřejmě v průběhu dne nechyběla pauza na oběd. Poslední část pracovní doby jsme obvykle pracovali samostatně a většinou jsme na pracovišti stejně strávili více času, než jsme měli. Zkrátka nás to bavilo.

3. Případné další činnosti?

Další činnosti byly velice překvapivé. V pátek 13. (až teď vidím, že to bylo toto pověrčivé datum) jsme měli řekněme ‚večerní směnu‘. Šli jsme instalovat počítače do nedaleké ubytovny pro mladé imigranty bez rodičů. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdybychom se následně neúčastnili registrace mobilních telefonů azylantů do bezdrátové sítě. To bylo velice zajímavé a zábavné, jelikož pan Singer vyžadoval od azylantů komunikaci pouze v němčině, přestože mnozí ji neovládali. Takže jsme si odnesli nový kulturní zážitek z komunikace s přistěhovalými cizinci a myslím, že mohu za oba říct, že nikdy nezapomeneme výslovnost slova „Doppelpunkt“.

4. Nové poznatky a zkušenosti:

Přestože jsem si po odborné a technické stránce žádné obohacení znalostí a dovedností nesliboval, dostalo se mi jich nespočet. Prvně bych chtěl vypíchnout, jak je pan Singer velice ochotný a je na něm vidět, že by nám nejraději předal veškeré své znalosti a zkušenosti, co má. Každopádně dozvěděl jsem se a hlavně jsem si vyzkoušel mnoho nového, například již zmiňované letování. Dostali jsme také lekce elektrotechniky a elektromagnetického vlnění, které si myslím, že byly pro život i IT praxi užitečné.

5. Uvítáme tvé celkové hodnocení a případné další připomínky!

Byla to úžasná zkušenost, které by byla škoda nevyužít. Rád přijedu pana Singera opět někdy navštívit.  

 

Jméno a příjmení: Klára Konopásková

Obor: 18-20-M/01 Informační technologie

Místo a datum praxe: Jugendbildungsstätte, Waldmünchen 8. – 21. 11. 2015  

Praxe v Německu mi byla nabídnuta školou – tedy vlastně nám, dvěma lidem ze čtvrtého ročníku zaměření Informační technologie. Já a můj spolužák jsme byli vybrání jako nejvhodnější kandidáti na její absolvování.

Osobně jsem tam šla s cílem pokusit se zlepšit své jazykové znalosti a snad i prolomení ledů mezi mnou a němčinou. Také jsem doufala v jakési otestování svých odborných znalostí a jejich prohloubení, popř. použití v praxi.

V „Jubi“ jsme byli přivítání panem Singerem – naším šéfem na následující dva týdny. Kromě každodenní velmi vydatné snídaně náš den začínal na minutu přesným příchodem na pracoviště, kde už na nás čekal pan Singer, kterého jsme běžně zdravili už o 20 minut v jídelně, kam si pravidelně chodil pro kávu. Vždy jsme začínali krátkou (a vzhledem k našim schopnostem pomalou) rozmluvou v němčině na téma „Co jsme ještě stihli včera a jak to šlo“. Často to probíhalo tak, že jsme dlouho přemýšleli nad správným zněním odpovědi a nakonec odpověděli stroze a pravděpodobně stejně špatně. Tak či tak to bylo často zábavné uvedení dne. Snad každý den začínal zkontrolováním počítačů, které jsme tam měli dlouhodobě k instalaci. Zpravidla pak došlo na další úkoly, které jsme vykonávali v mezičase – většinou jinde v komplexu a často odděleně. Během našich pracovních úkolů jsme se příliš do přímého styku s jinými zaměstnanci či návštěvníky nedostali. Většinou se jednalo jen o jiné pracovníky, využívající stejnou dílnu a to většinou jen za účelem něco najít a odnést či opravit a odnést. Když už ale na nějaké to střetnutí došlo, snažili jsme se ze všech sil porozumět a snad i odpovědět.

Myslím, že to byla moje zatím nejpřínosnější zkušenost, co se odborných znalostí týče. O spoustu práce bylo vždy postaráno a o její rozmanitost také. A když už došlo na to, že jsme něco nevěděli či neznali, náš pan šéf nám vždy rád vše vysvětlil – samozřejmě německy. Dle mého názoru to budou jedny ze zkušeností, které si s sebou vezmu nejen do budoucího povolání ale i do „domácí Celkově považuji moji zkušenost za bezproblémovou a příjemnou. Jediné nesnadnosti, které jsme snad zažili, jsme si často způsobili sami tím, že jsme nerozuměli důležitému sdělení někoho z personálu a příliš jsme se styděli, než abychom řekli, že nevíme, co se po nás žádá. Časem jsme ale vyvinuli naše schopnosti jak v němčině, tak v komunikaci obecně a lidé v Jubi si nás již pamatovali a věděli, že na nás nesmí rychle.  

Školní rok 2014/2015

Výměnná odborná praxe v Německu 6. – 26. 10. 2014

Pro velký úspěch předchozích praxí mohla naše škola i letos opět vybrat ze zájemců o praxi několik praktikanů a umožnit jim třítýdenní praxi v Německu. Finanční náklady na zajištění akce byly pokryty z finančního příspěvku Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem.

Praxe probíhala ve třech městech: ve Waldmünchenu v Centru vzdělávání mládeže a v turistické kanceláři, v Chamu ve firmě Kappenberger + Braun a nově ve Furthu im Wald v turistické kanceláři, na městském úřadě a také ve zdravotní pojišťovně AOK.

Většina žáků byla tentokrát ubytována společně na internátě v Chamu. Na každý víkend měli ale možnost jít do rodiny žáka nebo žákyně z německé školy, aby se co nejvíc rozmluvili a lépe poznali také německý způsob života. Bohužel ne všichni této možnosti využili. Po celou dobu praxe měli žáci zajištěn i poznávací a zábavný doprovodný program s úvodní dvoudenní jazykovou animací, s celodenními výlety do města Regensburg, po Bavorském lese apod. Jedno celé nedělní odpoledne se také věnovala našim praktikantům vyučující češtiny z partnerské školy, paní Jaroslava Seidelmayer. Pozvala žáky k sobě domů do Furthu, kde se jim dostalo nejen přátelského přijetí a pohoštění, ale i prohlídky města a okolí.

Praxe v Německu nebyla pouze příležitostí pro zdokonalení se v němčině a prohloubení odborných dovedností, ale také jedinečnou možností alespoň po dobu tří týdnů vést s plnou zodpovědností samostatný život. Naši praktikanti poznali disciplinovanou pracovní morálku, kterou německé firmy zcela samozřejmě vyžadují od svých zaměstnanců i praktikantů. Velký důraz kladou naši sousedé na dochvilnost, spolehlivost a na otevřené kolegiální vztahy mezi nadřízenými a podřízenými. V těchto základních bodech se musí většina našich praktikantů ještě o mnoho zlepšit a od německých sousedů poučit.

Domů se praktikanti vrátili nejen s podstatně vylepšeným německým jazykem, ale i bohatší o spoustu zkušeností. Pokud tyto zkušenosti dobře zpracují, budou jim usnadňovat nástup do jakéhokoliv zaměstnání ať u nás nebo v zahraničí. Zásadní pravidla jako respekt vůči ostatním a slušné chování platí všude a na praxi v cizině obzvlášť.

Velmi pozitivní a potěšitelné pro celou školu je, že odborné IT znalosti našich žáků byly jako při každé předchozí praxi v Německu vysoce hodnoceny.

Žáci a žákyně naší školy rychle navázali přátelské vztahy s žáky partnerské školy ve Waldmünchenu, se kterými se často po večerech stýkali i mimo oficiální doprovodný program praxe. Tito žáci oboru Euro-Assistent-Manager mají češtinu jako povinný cizí jazyk, a proto si ji k nám přijedou zlepšovat zase na svou odbornou praxi v dubnu 2015, kdy budou ubytováni v rodinách žáků naší školy.

Mgr. Pavla Waltová

Školní rok 2013/2014

Výměnná odborná praxe v Německu 7. – 27. 10. 2013

Již druhým rokem dostalo několik žáků naší školy možnost absolvovat třítýdenní odbornou praxi v Německu. Praktikanti byli většinou ubytovaní v rodinách žáků nebo zaměstnanců naší partnerské školy „Ludwig-Erhard-Schule“ve Waldmünchenu. Tato škola je jediná státní škola v Bavorsku, kde se v oboru Euro-Assistent-Manager vyučuje čeština jako povinný cizí jazyk, a proto k nám zase jezdí na praxi žáci tohoto oboru. Praxe probíhala na různých místech:ve Waldmünchenu v Centru vzdělávání mládeže a v turistické kanceláři, v Chamu na okresním úřadě a u firmy Kappenberger + Braun a v Schönsee v Centru Bavaria Bohemia.

Za celkovou organizaci praxe v Německu byla zodpovědná vyučující z partnerské školy, paní Martina Dorner, která pro naše žáky zajišťovala i doprovodný program ve volném čase. O všechny a všechno se výborně starala. Protože vzdálenosti mezi některými místy praxe a ubytování byly poměrně velké, zajišťovala paní Dorner a její žáci velice ochotně a často i odvozy našich praktikantů vlastními auty, zvlášť tam, kde bylo nedostatečné autobusové spojení.

Díky praxi a ubytování v rodinách mohli naši žáci dobře poznat způsob života v Německu. Po překonání počáteční nejistoty se rychle rozmluvili a během tří týdnů trvání praxe si výrazně prohloubili a zdokonalili své znalosti německého jazyka. Po pracovní stránce získali vynikající zkušenosti. A pro hledání místa či ucházení se o různé stáže v zahraničí v budoucnu může našim žákům výrazně pomoci i po celé Evropské unii platný a uznávaný dokument o absolvování praxe, takzvaný Europass – Mobilita. Žáci naší školy prokázali, že se v cizině rozhodně neztratí a dokážou se uplatnit.

O přínosu této praxe pro naše žáky nejlépe vypovídají jejich vlastní názory popsané ve zprávách praktikanta pro Tandem, který akci spolufinancoval spolu s Česko- německým fondem budoucnosti a naší školou, která zaplatila žákům dopravu do Německa z projektu“Chceme uspět v Evropě“, takže účast na praxi včetně , ubytování, jídla a místní dopravy v Německu byla pro naše žáky zcela zdarma.

Robin Biker, 4.F

Informační technologie

Mým hlavním cílem bylo zlepšit si němčinu a poznat Německo víc než jen jako místo, kam jezdím nakupovat.

V práci ve firmě Kappenberger + Braun jsem byl většinou od 08:00 do 17:00. Mým úkolem bylo testování funkčnosti tiskáren a počítačů, instaloval, konfiguroval a aktualizoval jsem operační systémy a SW, vyměňoval a instaloval hardware. Všechny dny jsem pracoval na stejném místě, ale každý den jsme řešili jiné problémy a závady na různých zařízeních, takže práce nebyla nudná a stereotypní. V komunikaci s kolegy na pracovišti jsem neměl žádný problém. Všichni kolegové byli milí a přátelští a snažili se nemluvit moc bavorsky, abych jim rozuměl. Na praxi jsem se naučil spoustu nových věcí. Určitě bych chtěl v budoucnu v Německu studovat vysokou školu nebo zde i pracovat. Jedna věc, kterou bych praxi vytknul, je, že jsme byli téměř každý v jiném městě, takže společné trávení volného času mimo předem naplánovaný program s Němci bylo velice problematické, protože jsme byli od sebe vzdáleni několik desítek kilometrů a spojení vlakem nebylo zrovna ideální.

Celkové hodnocení: perfektní

Nikita Evdjenić, 3.A

Logistika ve veřejné správě

Můj cíl byl prožít novou zkušenost, zlepšit si jazyk, poznat nové lidi.

Můj typický pracovní den: Ráno pro mě přijela paní Maria (dovoz do práce autem s paní Marií mi domluvila paní Dorner hned první den praxe), která semnou pracuje v CeBB-u a jely jsme do práce. V práci jsem pracovala na předělávání stránek bbkult.net, vyhledávala jsem aktuální mailové adresy, opravovala česko-německé texty a přidávala fotografie z německých stránek. Celý den jsem komunikovala se zákazníky, kteří se přišli zeptat ohledně nějakých výletů do Česka nebo akcí. Šla jsem pomoct věsit letáky ohledně jedné z akcí v CeBB-u. Na pracovišti jsem kontrolovala informační letáky, jestli vše odpovídá skutečnosti. Poté opět pracovala na webových stránkách a pracovala v Excelu. Jelikož ten den byla v CeBB-u akce, poslední půl hodinu jsem pomáhala s přípravou. Večer jsme jeli do města Chamu s německými přáteli na večeři do restaurace.

Veronika Kodlová, 4.B

Logistické a finanční služby/ zaměření Logistika cestovního ruchu

Mé cíle a očekávání byly překonat komunikační bariéry, rozšířit si slovní zásobu a poznat kulturu Bavorska.

Můj pracovní den: četla jsem si různé prospekty z okolí, abych ostatním dokázala pomoct, komunikovala a radila jsem v němčině lidem, kteří se přišli na něco zeptat. Dále jsem napsala dopis a k tomu dávala do obálek dotazník Fragebogen- Markenentwicklung. Obálek bylo asi 150 ks. Katalogy s ubytováním a různé prospekty např. Kulturprogramm 2013, Trenck der Pandur- Festspiel a šla jsem to dát na podatelnu.

S kolegy na pracovišti jsem vycházela dobře, mluvila jsem s nimi německy.

Nové poznatky – překonala jsem komunikační bariéry, rozšířila jsem si slovní zásobu a poznala jsem skvělé lidi Jsem moc ráda, že jsem mohla bydlet u paní sekretářky Heidi Fischer, která byla velmi milá, vstřícná a ochotná. Vzala mne i na krásný výlet k jezeru Drachensee a ke zřícenině hradu Runding. Během pobytu jsem se s celou rodinou sblížili a věřím, že zůstaneme v kontaktu i v budoucnu.

Celkové hodnocení:  perfektní

Miroslav Koubík, 4. B

Logistika cestovního ruchu

Mým očekáváním od této praxe bylo zjištění, jestli bych dokázal udělat maturitu z německého jazyka a samozřejmě bližší poznání německé kultury. Německo jsem znal jen tak okrajově. Vždy jsem v Německu byl jen na jednodenních výletech, až touto praxí se to změnilo. O obyvatelích Německa jsem si myslel, že jsou spíše namyšlení a ne moc přátelští. Ale pravda je úplně jiná. Lidé zde jsou přívětiví a přátelští a moc milí.

Naším animátorem nebo spíše animátorkou byla paní Milada. Celou animaci měla plně pod kontrolou. Všichni jsme si ji velice užili, dobře se poznali a velice dobře se rozmluvili.

Můj typický pracovní den začínal o osmé hodině ranní a končil v 16:00. Další prací pro mě bylo přepisování ručně psaných dokumentů do programu Word či Excel (např. Kniha jízd). Každý den se vždy nalezla jiná práce. Někdy jsem razítkoval potvrzující diplomy o studiu, odnášel poštu, třídil časopisy dle vydání. Anebo jsem jezdil po okolních statcích a kontroloval, zda je vše odpovídá tomu, co jsme měli zaznamenáno na úřadě. Se svými kolegy jsem vždy vycházel. Chovali se ke mně přívětivě a mile. Když jsem nějaké slovíčko neznal, tak mi ho se vší ochotou vysvětlili tak, abych ho pochopil a mohli jsme tak pokračovat dále v konverzaci. S německými vrstevníky jsem se též dorozumíval dobře.

Celá praxe se mi celkem líbila. Kdybych tento rok nematuroval, tak bych se snažil o přihlášení i v příštím roce.

Kristián Lakatoš, 3.B

Veřejná správa

Jazyková animace se mi velice líbila. Animaci vedla slečna Milada, se kterou jsem byl velice spokojen. Délka dvou dnů byla pro mě zcela dostačující a průběh byl velice hladký a příjemný, také velice zábavný a naučný. Tato jazyková animace byla rozhodně velice užitečná. Pomohla mi seznámit se s německými studenty a také mi velice pomohla odstranit bariéry v komunikaci s ostatními vrstevníky.

Po příchodu do práce jsem byl vždy přivítán kolegy z kanceláře. Dostával jsem různorodé úkoly od svých nadřízených. Žádný úkol nebyl stejný a tak jsem zkoušel pokaždé něco nového, Nesmírně jsem si cenil a vážil svých kolegů a spolupracovníků v kanceláři, kteří i přes velkou hromadu práce vždy našli volnou chvilku na mé dotazy a zásobovali mě novými informacemi a poznatky, které budu do budoucna potřebovat. Dále byli moc přátelští a otevření a vytvářeli tak příjemné pracovní prostředí. Jelikož jsem působil v Kulturním referátu, který se staral o muzea v okolí Chamu, tak jsem měl možnost účastnit se sezení a schůzek svých nadřízených, čehož si nesmírně vážím. Také jsme navštěvovali muzea a galerie, které Kulturní referát spravuje. Vztahy mezi kolegy na pracovišti byly velice příjemné a přátelské. Komunikace byla plynulá bez větších problémů a vstřebal jsem mnoho nových a užitečných jazykových termínů. S německými vrstevníky jsem měl velice přátelské vztahy, také jsem zjistil, že přestože každý z nás žije v jiné zemi, tak toho máme hodně společného. Jak jsem již zmiňoval, tak jsem nabyl mnoho nových zkušeností a poznatků, které se mi budou hodit pro mé budoucí povolání.

Pobyt u rodiny ve Furth im Wald byl opravdu skvělý a nádherný. Paní Seidlmayer se svým mužem se o mě starali co nejlepším možným způsobem. Od ubytování až po stravování bylo vše výborné a moc se mi zde líbilo.

Celkově se mi výměnná praxe líbila a byla pro mě určitě přínosem..

Patrik Podoba, 3.E

Informační technologie

Můj typický pracovní den. Pan Singer mi většinou pokládal otázky typu, co jsem včera dělal, abych se po ránu rozmluvil a trošku rozkoukal. Po krátké debatě následuje informování o mé denní náplni, která se podle potřeby uživatelů počítačů v JUBI mění. Raním úkolem byla výměna baterie v záložním přístroji, který funguje jako velká baterie v případě vypadnutí elektřiny. Tuto výměnu jsem prováděl na jiné budově, než je pracoviště (JUBI má 13 budov). S dohledem pana Singera jsem úspěšně vyměnil baterii a tak zajistil, aby byla plně funkční v případě výpadku elektrického proudu, v opačném případě by vypadla síť a byly by problémy s nastavením veškerých sítí, kterých je v JUBI mnoho. Tato práce i s vysvětlením toho, co vůbec dělám a jak to funguje, probíhala hlavně německy, složité výrazy česky (Pan Singer, má certifikát z českého jazyka, díky tomuto mluví velmi dobře česky, ne všechny pojmy v IT, by bylo možné pochopit z němčiny, takže v jistých případech, kdy se jedná o nějakou těžkou věc, byla mi vysvětlena i česky – ale předtím mi byla řečena německy, a následně si pak Singer vyzkoušel, zda jsem tomu rozuměl, nebo ne.). Po tomto jsem byl připraven na zkoušku počítačů. Proces probíhal tak, že jsem si vzal PC a přinesl ho na stůl, kde jsem měl monitor, myš a klávesnici, a zkoušel jsem, zda-li se rozběhne nebo ne. U jistých počítačů bylo spuštění bez sebemenšího problému, u dalších se spustil PC, ale nenačetlo to operační systém – chyba mohla být ve špatném složení, a zapojení kabelů, někdy i chybějících, a nebo byly také počítače – spíše „šrot“, ve kterém chybělo více součástek, takže nebylo možno tento počítač spustit. Práci s rozebíráním PC jsem měl na více dní, jelikož nebyla urgentní a během mé praxe se našlo mnohem více důležitějších činností, které ve firmě (v organizaci – JUBI je nezisková organizace) proběhly. Jednou z těchto věcí bylo například „zamražení“ počítače na recepci, kde jsem spíše zatím jen koukal, co se s tím tak dělá, ale přišly také situace, kdy bylo třeba zprovoznit nový, či ze starých počítačů, složit funkčním jak hardwarově, tak softwarově pro využití jak zaměstnanců, tak lidí, kteří na JUBI měli třeba ubytování (například akce škol, viz moje škola SŠINFIS na Globální vesnici 7.10.- 11.10.). Tyto počítače jsem pak dostal na starost, abych je donesl na správné místo (což byl občas problém, velikost areálu je opravdu veliká a nejednou jsem se v prvních dnech praxe ztratil), a na tom místě je plně zprovoznil a vyzkoušel jejich funkčnost.

Celkově jsem každý den dělal něco jiného, a naučil se spoustu nového od pana Singera – jak o počítačích, tak o antivirových programech, Německu atd.

S kolegy jsem vycházel dost dobře, hodně z nich bylo kolem 20ti let, takže celkem mladí. Snažil jsem se komunikovat kdykoliv to šlo.

Celkově tato země vypadá velmi odlišně od České republiky, ať chováním lidí, kteří byli na až výjimky slušnější a vstřícnější, tak prostředím – neválí se tady nikde odpadky, vajgly od cigaret, dokonce i listí ze silnic a chodníků odklízí pravidelně jednou za 2-3 dny, lidé tu mají velké domy, nízké ploty – v Čechách nemožné. Také si tu nechávají volně kola před obchody, to u nás by o to kolo přišli do 10minut, tady stojí třeba půl dne a stále je na místě, kam ho majitel postavil Pro mé budoucí povolání, jsem se naučil hlavně to, že mi nestačí jen programování, které studuji na střední škole, ale pro IT odborníka je zapotřebí znát od každého něco – sítě, hardware, software a mnoho dalšího, bez čeho je celková práce téměř nemožná. To, co jsem se naučil od pana Singera za necelé 3 týdny praxe, to se na žádné škole nenaučím… . Naučil jsem se hlavně pracovat s hardwarem – skládat, rozebírat počítače, dokonce jsem si sám rozložil zdroj (napájení v PC) a HDD. Dále jsem se naučil pracovat trošku v BIOSu, instalovat jak nový operační systém (kterých jsem vyzkoušel opravdu hodně, od Windows 7, 8 po Linux), tak i antivirové programy, a správné nastavení počítače, aby byl jak bezpečný pro práci, tak i optimálně rychlý. Vyzkoušel jsem si, jak se vytváří záloha systému, ale také letování – sám jsem si následně zkusil udělat menší elektrický obvod na pohon větráčku.

Jeden problém nastal první den praxe. Ke škole dojelo v současnou chvíli 6 minibusů, řidič po mně vyžadoval potvrzení od školy, ale žádné takové potvrzení jsem neměl. Ačkoliv jsem se sebevíce snažil vysvětlit, že jsem zde na praxi, a nemám žádné potvrzení, a také jsem nabízel, že zaplatím jako v obyčejném autobuse, to však řidič odmítl s tím, že v tomto školním autobuse nelze platit. Nakonec mi nezbývalo nic jiného, než autobus opustit. Toto byl však můj poslední autobus, po chvilce váhání jsem využil telefonní číslo na paní učitelku Waltovou, která mi po chvilce čekání dokázala zařídit odvoz od jednoho z německých studentů. Den po tomto incidentu mi paní učitelka Waltová zařídila ve škole potvrzení o tom, že jsem tu na prax a od té doby jsem už žádné problémy s autobusem neměl.

Celkově bych hodnotil tuto praxi jako perfektní – velice zdařilou, pouze jediná věc se mi nelíbila a to byl již zmíněný incident se školním autobusem.

Rád bych se zúčastnil praxe i v dalším roce, tato praxe mi dala velmi mnoho zkušeností jak do života, tak do (snad) budoucího povolání.

 

Školní rok 2012/2013

Prioritou naší školy je umožnit žákům získat pracovní zkušenosti a odborné dovednosti souvislou praxí ve firmách, dílnách, institucích veřejné zprávy nejen v rámci České republiky, ale i v sousedním Německu. Kromě toho, že si tak mohou zvýšit své šance na evropském pracovním trhu, mohou získat i cenné osobní a mezikulturní zkušenosti. Program výměnných odborných praxí je finančně podpořen Česko-německým fondem budoucnosti a Koordinačním centrem česko-německých výměn mládeže.

Jakub Frank, žák 4. F, Informační technologie

Náplní mé 3týdenní odborné praxe byla instalace a údržba počítačů, notebooků na různých německých školách. Také jsem měl možnost si vyzkoušet připojování nových uživatelů do sítě popř. zavedení bezdrátového připojení. Pro studenta, který studuje informační technologie, jsou to určitě zajímavé a nové zkušenosti v oblasti IT. Co se týče vybavení německých škol z hlediska výpočetní techniky, tak musím říci, že naše škola je na tom daleko lépe než většina škol v Německu, které jsem měl možnost poznat. Jsem velmi rád za to, že jsem měl možnost poznat nové lidi z cizí země a vyměnit si s nimi kontakt. Od té doby, co k nám přijeli němečtí praktikanti jsem se těšil na pobyt v Německu. Především mě zajímaly rozdíly v bydlení, kultura apod. Za tu dobu mi němečtí praktikanti přirostli k srdci … Dokonce jsem si s rodinou, kde jsem byl ubytován vyměnil adresu, tak snad se brzy zase setkáme. Doufám, že po maturitě se s německými kamarády znovu uvidím a zažijeme spolu další nezapomenutelné chvíle a zážitky. Chtěl bych moc poděkovat všem lidem, kteří se podíleli na organizaci výměnného pobytu.

Daniela Kašparová, 4. B, Logistické a finanční služby

O praxi jsem se dozvěděla v naší škole při hodině němčiny. Naše rodina ubytovala německou žákyni za výměnu pobytu v následném termínu u ní. Celá naše rodina se těšila, až ji poznáme. První den, kdy přijela naše „nová sestřička“ Daiana, tak si sedla za stůl a všechny nás pozorovala. Všem nám ten první den rozuměla, ale dělala, že nerozumí, aby se na sebe něco dozvěděla. V německé škole se totiž učí češtinu. My všichni se snažili německy- i rodiče, kteří měli hrůzu z toho, že si s ní nebudou moc nic říct. Následně jsem vykonávala praxi na okresním úřadě Landrantsamt v Chamu a bydlela u Daian. Poznala jsem její rodinu, která byla velmi milá. Byla jsem ráda, že jsem si se všemi rozuměla i v práci. Poznala jsem plno nových přátel a zažila zase něco jiného. Musím podotknout, že i program, který byl pro nás připraven, byl velice zábavný. Mohu jen poděkovat za umožnění praxe, byl to pro mě velký přínos a odpočinek od stereotypu.

// BBCLONE STATISTIC